Aneb jak probíhají zkoušky na ČTÚ
Nedílnou součástí výcviku pilota je používání radiové stanice a tudíž je zapotřebí složit zkoušky na příslušném úřadě (u nás je to Český Telekomunikační Úřad). Já, jako každý začínající pilot jsem nažhavil Internet, abych se na diskusních fórech dozvěděl co takové zkoušky obnášejí. Nejkratší cesta vedla na oficiální stránky ČTÚ, kde jsem v rubrice „zájemce o zkoušky“ našel veškeré dostupné informace včetně otázek písemného testu zkoušek.
A proč jsem se vůbec rozhodl o tom napsat?
Jednoduše proto, že na rozdíl od Omezeného průkazu radiotelefonisty letecké pohyblivé služby, který platí pouze na území České republiky, k získání Všeobecného průkazu nestačí jenom napsat písemný test, ale také složit ústní zkoušky. A protože o těchto zkouškách jsem na internetu našel pramálo informací, rozhodl jsem se podělit o vlastní zážitek se zkušební komisí.
Ale popořadě… V září tohoto roku jsem dle návodu ČTÚ zaslal přihlášku ke zkouškám přes elektronickou podatelnu ČTÚ, což byla chyba, protože touto cestou nezašlete potřebnou pasovou fotografii. Doporučuji tudíž zaslat vše starou osvědčenou cestou, tj. doporučeně poštou. Pak už nezbývalo nic jiného než čekat a drtit se na zkoušky ke kterým budete pozváni písemnou formou cca. 14 dní před vypsaným termínem. Vzhledem k faktu, že ústní část se provádí v Anglickém jazyce, doporučuji i provětrat základní komunikační dovednosti v angličtině.
A moje studijní materiály?
- Spojovací předpis a letecká frázeologie (dostupná na letecké informační službě L10/II)
- Kniha – Učebnice pilota
- Anglicko – český překladový slovník
Samotná zkouška… V devět hodin ráno jsme se všichni adepti sešli ve velké zasedací místnosti ČTÚ, kde nás zkušební komise přivítala, obeznámila nás s pravidly zkoušek a rozdala písemné testy. O těchto testech nemá smysl dále psát, neboť ty považuji pouze za formalitu a kdo se jen trochu podíval na otázky publikované na webu ČTÚ, neměl by mít s jejich vypracováním žádné potíže. Nicméně je vyžadována alespoň 90. procentní úspěšnost těchto testů a jejich odevzdání určí pořadí, v jakém budete předvoláni ke komisi.
Ústní zkouška:
Ústní zkoušku bych rozdělil do několika samostatných úkolů.
- čtení v anglickém jazyce
- překlad z anglického jazyka do češtiny
- letecká frázeologie
Čtení v anglickém jazyce pro mne a myslím že pro spoustu z Vás nebude žádný problém. Nikdo z komise nebývá ani učitelem ani rodilým mluvčím anglického jazyka, ale většinou lidé z branže letecké, tudíž výslovnost a kdejaké chybky ve čtení jsou pomíjeny bez povšimnutí.
Následný překlad tohoto článku už bývá horší. Já dostal k překladu článek z AIPu ohledně příletu a odletu letadel z a do Evropské unie, což byl článek plný odkazů na směrnice a paragrafy zákoníků, čemuž jsem nerozuměl ani ve svém rodném jazyce. Nicméně když jsem komisaři v angličtině vysvětlil o čem že článek přibližně pojednává a že bych to neřekl lépe v češtině protože opravdu o mezinárodní legislativě toho vím tolik co Afričan o knedlo vepřo zelu, komisař mě bez zaváhání pustil k dalšímu úkolu a tím bylo hláskování v letecké abecedě. Pozor !! nyní jeden paradox. Ač je tato zkouška primárně vedená v angličtině, komisaři bazírují na české hláskovací abecedě.
Jako poslední přišla na řadu letecká frázeologie. Tato část zkoušek je velice individuální. Letecká frázeologie a komunikační předpis je velice obsáhlý a tudíž téměř každý žadatel dostal zcela jiný úkol. Pro představu uvedu pár příkladů.
- komunikace při příletu na letiště Praha
- odlet z letiště v CTR (taktéž Ruzyně)
- průlet CTR po stanovených bodech
- předávání tísňových zpráv AFISu
- složení zprávy ATIS
- … a jiné
Já dostal úkol komunikace stanice AFIS s letadlem v tísni a uložení rádiového klidu. Jako třešničku na dortu jsem měl za úkol správně přečíst a interpretovat vybraný NOTAM z LKPR.
Za pár minut jsem již držel čerstvý průkaz radiotelefonisty a řeknu Vám, že znovu bych to dělat nechtěl.